Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

1:KdG#yž jsi tehdy přinesla nG#9a talířku křF7upky,
mBmusel jsem se zasmát tomu, cC#mo má být dD#4susál,   D# 
tG#a křupavá srdíčka a zG#9apálená svF7íčka
mi prBmozradily, že zas nejde o víc než o zD#4susaběhaný rD#ituG#ál.
R:Tak to má bC#ýt, a sklenku vF#ína na dobrou nG#oc,
k tomu pár vC#ět o tom, jak vzF#ácný jsem hG#ost,
tak to má bC#ýt, když tma nF#maj7ad městem převezme mF#moc
a chce se žFmít, žBm7ít  vD#míc nG#ež jen dC#ost.
2:Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R:To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3:Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R:Tak to ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:57.806+00:00
Výsledky hledání: